18.11.08 | Jean, @, další tvorba | 2109 x | vypínač
Před zrcadlem ráno stojím,
pohlédnout se do něj bojím.
Připadám si totiž hnusná,
neforemná, strašně tlustá.
To je vážně hrozná depka,
klepne mě as brzy pepka.
„Na postavě nezáleží,
život prostě dále běží,“
říká spousta lidí,
„blázen, kdo se stydí!“
Je však velmi zajímavé,
že to tlusté nenapadne,
říkají to jen ti úzcí,
sympatičtí, milí, hezcí!
Co však říkám si teď já?
Že jsem tlustá mašina!
Dieta mi nepomáhá,
stále stejná je má váha.
Přestanu pít nápoj Fit,
jdu se prostě utopit!
naděje temnota vztah smrt zoufalství momentka voľný verš hrůza vyznání antilistí život horror strach horor povídka nenávist poezie láska haiku erotika mládí realita les osud jen tak . emoce beznaděj sen žena příroda marnost cesta čas zima aa svoboda krev noc x srdce pocit * sobota přetvářka touha deprese podzim .. tma ... pocity bolest smutek humor vztahy vzpomínka zklamání fantasy město sex samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867