Nokturno.net / tvorba / dílko

Jsem divadlem světa
a řitním otvorem měsíce
Slunce mi svítí do očí;
Hvězdy jsem již snědl.
Tolikrát jsem z nebe spadl
A nohy si zlámal,
Umíral sklíčeně v noci
A hnil šťastně ve dne.

Tak rád jsem byl sebou:
Prorokem věčného ticha
Teď prorokuji věčný hluk,
Řev, slzy a pláč.
Sedím s hlavou v dlaních
A polykám svoje sny
Jsou sladké a mění se v žluč
A nové se rodí bez křídel.