04.03.10 | natir, @, další tvorba | 2698 x | vypínač
Tělo po kolena ve vzduchu, nohy Ti svírá rak,
tam kdesi pod hladinou řeky, kam dvakrát nevkročíš
(a možná ani jednou).
Máváš mi rukama,
ale možná jen chytáš stabilitu, co utekla Ti
v proudu řeky, kam dvakrát nevkročíš (a ve které jsem už byl).
Mácháš mi rukama.
Máš nohy ve vodě, sevřené klepetem račím.
Ten rak je hrdina.
Zná jenom lýtka Tvá a to mu stačí, by držel Tě
nohama na zemi, na dně.
Ladně bys vznesla se, kdyby Tě pustil?
Jen vzhůru k mračnům bezmračným v nepředstavitelné výši,
co vždycky všechno vědí,
vidí, žízeň světa tiší.
"Pšššt," říkají jí.
Možná bys ale byla papírovým drakem se stužkou zelenou,
co na konci jí (mu) dítě chybí.
Požehnaný korýš.
humor horror cesta pocity jen tak nenávist fantasy město beznaděj temnota srdce svoboda smrt zima přetvářka osud haiku sobota tma příroda bolest život sen horor láska sex čas noc touha momentka žena emoce erotika x zklamání deprese smutek krev les povídka aa * hrůza samota .. naděje . vzpomínka voľný verš vztah marnost podzim vyznání ... poezie realita strach vztahy pocit mládí zoufalství antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866