30.08.12 | Michal Hrůza, @, další tvorba | 1990 x | vypínač
Veďte své kroky ke svítícímu bodu.
Prasklé skleněnky - oči - zákeřně omotané mašlí -oběšenci.
Kdo jsme, abych tě držel za dlaně, dokud nepřestaneš dýchat - skoro.
Sklo - porcelánový chléb upeču v ústech. Drobky na zemi - to pro Tvůj tanec.
Ranil jsem Tvé mraveniště - podchybný pravdoslavný vcelebát.
Prostrčil svou paži tvým tělem - pro pohlazení (sebe).
Dovolil komářím samičkám se rozmnožovat - to asi pro mužství.
Snažil jsem se svým dechem zesílit led
a nechat zamrznout labutě na dohled - to možná z lásky (k okamžiku).
Přijmi ten zip na mém čele - pro potřebu nitě a jehly.
Z hlavy mi trčí nedozelené kukuřičné klasy - zaškrtil jsem své boty stromečkem pro debily.
Prosím, ten děj z očí nespouštěj - no právě...
. zima temnota bolest zklamání čas podzim touha svoboda .. momentka noc příroda srdce antilistí beznaděj mládí horor strach samota humor horror přetvářka realita pocit vztah aa sen * pocity cesta žena zoufalství les nenávist poezie hrůza krev erotika voľný verš tma ... haiku emoce smutek město smrt vztahy deprese sobota vzpomínka život x vyznání sex osud marnost povídka láska fantasy naděje jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866