30.08.12 | Michal Hrůza, @, další tvorba | 2398 x | vypínač
Veďte své kroky ke svítícímu bodu.
Prasklé skleněnky - oči - zákeřně omotané mašlí -oběšenci.
Kdo jsme, abych tě držel za dlaně, dokud nepřestaneš dýchat - skoro.
Sklo - porcelánový chléb upeču v ústech. Drobky na zemi - to pro Tvůj tanec.
Ranil jsem Tvé mraveniště - podchybný pravdoslavný vcelebát.
Prostrčil svou paži tvým tělem - pro pohlazení (sebe).
Dovolil komářím samičkám se rozmnožovat - to asi pro mužství.
Snažil jsem se svým dechem zesílit led
a nechat zamrznout labutě na dohled - to možná z lásky (k okamžiku).
Přijmi ten zip na mém čele - pro potřebu nitě a jehly.
Z hlavy mi trčí nedozelené kukuřičné klasy - zaškrtil jsem své boty stromečkem pro debily.
Prosím, ten děj z očí nespouštěj - no právě...
, linkuj! 
, jagg 
krev marnost x nenávist voľný verš horor cesta deprese .. láska humor ... . smrt samota smutek srdce zima bolest čas sobota žena poezie erotika naděje povídka hrůza antilistí touha * zoufalství emoce jen tak realita pocity vzpomínka příroda sen osud noc město mládí svoboda zklamání přetvářka podzim vztah sex aa beznaděj vztahy les život tma fantasy vyznání temnota strach pocit momentka horror haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867