Nokturno.net / tvorba / diskuze

Potichu kvete zelené ráno,
nesměle oči otvírá,
drze vchází nikým nepozváno,
na polštáři vzdychne, umírá.

Vtíravě poledne hned za ním přichází,
voní po červeném víně,
rubíny na stěnu vysází,
v podvečer mizí líně.

Večer zní jako siréna,
klauni na nebi tančí,
s věčností pojí ho ozvěna,
svůdník v kůži beránčí.

Noc je vlídně temná,
s pozvánkou i bez ní chce jít jí vstříc,
mladý stín zvedá se ze dna,
poprvé díva se z okna jen do ulic.