Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jako rozkrájená hlávka
Jsou tam úzké uličky
Co by půldruhým kamenem dohodil-
Přístav nočních můz

Tma, jen smítka jejich nadějí
Žhnou shora

Dívenka
V konci mola stojí
Lehký népěv se nese po vlnách
Temných ořů burácejícího kočáru

Jen tam tak stál
A hleděl naň
Je to už let, ano,
Dávno již, vzpomněl
Shrbený, dlaně jako lopaty
Neschopen pohybu zmatený
Nápěvem lehkým jako
Políbení šera

Jen tam tak stál
A hudba dávila
Oře i smítka, kamení
Dokonce i noc dávila
Svou prostotou
Dávno a ztraceno

Naložil svých šest kilo citu
Na hřbet, co mnoho ran
A ještě o několik více snesl,
Trochu se prohnul pod tíhou stáří
Ale vykročil vstříc tmě

A dívenku
Stejně jako jeho před lety
…