diskuze

přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: Ironie srdečního aparátu 1. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

Chci sama být
na něj zapomenout
jehož lásku nemůžu mít
proti srdci klenou
hroty jež říkají si realita
tvář jeho nemohu pohladit
pouhý pohled utrpení skýtá
zapomnění vsadit
do srdce hluboko
a potom vyšplhám
hodně vysoko
pode mnou řeka
její líný tok
mého klidu Mekka
proti mne velký sok
najevo dává
nemůžeš ho mít
to se prý stává
ale já nechci jen snít
očima pohladím
skálu i nebe
boj svádím
jaký to život?
bez tebe?
do pekla poslední schod
srdce-jediná síla
už mi rostou křídla

Přidat komentář

› Online 5

› Zeď

čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS

O nokturnu

Shrnutí

komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867