Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jejda těch chyb.... No je čas dát vale klávesnici a místo za opojiva a školné utratit nějaký ten drobák za přídavný tablet (och).

...velice se mi to líbí. Otěch zajímavých myšlenkových pochodech už tu něco padlo a já souhlasím. Krom toho jsem jeden řádek přečetl moc rychle a můj mozek zapracoval... díky Tvé básni mám jeden hezký obrat, který snad použiji. Takže díky za zážitek a díky za inspiraci. Sofistikovanou kritiku již poslední dobou nejsem schopen vytvořit ani nad použotým toaletním papírem, takže se omlouvám, že se nezmohu na nic jiného než na otázku. Máš někdy pocit tvrdého krunýře, ze kterého by ses chtěl - vlastně měl či musíš čas od času vysvléci a pak své měkké tělo schováváš pod placatými kameny u dna? Či je Ti milejší Ladovská momentka, kdy s nohavicema pod kolena výše uvedené korýše lovíš snad z chlapeckého civilizačně netlumeného popudu? Nebo jsi malým bohem tohoto světa a ruka jež by Tě mohla vylovit z vody nakonec patří k obličeji tak povědomému ze zdrdcadla? A co na to snad jednou ,,sluncem svržený sok,,? Má něco, co bys chtěl snad poznat (opět) i Ty? Či si snad přeješ, aby konečně přišel a uvolnil Tvé křečovitě sevřené klepeto... protože pro Tebe sama by to bylo příliš těžké či komplikované? Nemáš pocit, že pro milence je nejděsivější poznání, že je občas skoro druhým otcem?

re: [7] svět z vět: zajímavé---pro.sic.ené---zajímavé. leč hluboce neurčité, nemyslíte? A tak to také zůstane.

Působí to na mě jako Velké vyznání. Takové to plné všeho a prosicené vším. Nerad bych zapadl do klišovitého kýče. (Co to nazvat "Absolutním vyznáním své doby"?)

re: [5] svět z vět: vyznání je slovo, pod kterým si deset různých osob může představit deset různých věcí, světě.. a možná je to velké vyznání..velké víření a velké pocitoví.. a dál?

re: [4] spirálovité tóčo:
Je to vyznání, to je mi jasné. A podle všeho pěkně velké vyznání.

někdy bych ráda věděla, co to vlastně doopravdy znamená.. protože..žejo..kolik lidí, tolik barviček a kolik čtenářů, tolik interpretací (tedy skoro)

dneska jsem se k té básničce vrátila a vlivem kdovíčeho četla její název jako Vir (bez názvu)..zajímavě to zní

snažím se v těch obrazech najít to, na cos myslel, když Tě napadaly, ale to je právě to - člověk člověku nikdy do hlavy a myšlének nevidí.. noale třeba ten rak - rak? Z některých věcí mi tak běhá zvláštní mráz po těle - máš zvláštní myšlénkové toky, metafóry? zelený papírový mrak s provázkem, který na svém konci nemá dítě, je už skoro nový pojem...je to hezký pojem, ale jako by se nehodil k tomu všemu předtím - i když se tam, chápu, hodí tematicky..

Prosím Vás (jako ostatně vždy), komentujte, komentujte, komentujte.
Děkuji mnohokrát.