Nokturno.net / tvorba / diskuze

Rozložil se na posteli, hodil si peřinu přes nahý klín a zapálil si. Bylo to zvráceně vzrušující. To, co se dělo samozřejmě. A pokoj smrděl cigaretou. Věděl, že to bude muset udělat jako vždycky, tu věc ´promiň, už musím jít´, a nechat překvapenou, někdy zdrcenou, jindy nasranou, občas bohužel plačící sexuálně vyčerpanou zachránkyni jeho existence. Zvednul hlavu a jeho oči zahlédly lem růžového županu, který halil ztělesněnou ženskou krásu. Byl přesvědčen, že je to starorůžová. Nechal svou pozornost vystoupat z míst, kde tušil hladká pevná lýtka, perfektně tvarovaný zadek, ploché břicho, až tam, kde končila moc toho kusu oblečení. Přesně tam ten župan nešel dopnout a přesně tam odhalil bradavku těch nejkrásnějších prsou, se kterými měl tu čest.

„Sluší ti to,“ shrnul to do věty a pohlédl jí konečně do očí. A polkl. Byl pod tvrdým atakem. Připoutal ho pár hlubokých hnědých očí. Zaútočila na něj pohledem ženského dravce a dala najevo všechno. Že děkuje za to prvotřídní šukání, že svou bradavku rozhodně nehodlá schovat, protože je z té koupele tak uvolněná, že by si to nejradši rozdala znovu a u toho držela sklenici bílého vína. Ale to nejdůležitější – Její zrak říkal: Vím, že se chystáš zmizet, ale já tě rozhodně nenechám. Litovala bych toho. A vím, že ty bys toho taky litoval.

Vyhoupla se na postel, sedla si za něho, přitiskla svůj hrudník na jeho záda, nohy roztáhla podél těch jeho a zastavil se čas. Popel z cigarety dopadl na zem. Ani se nehnul, k jeho šíji se totiž blížila ústa. Věděl to, cítil dech, který se stěhoval kolem krku z jedné strany na druhou. Chvěl se. A pak to přišlo. Bylo to jako rána do břicha, kopanec mezi nohy, bylo to extra powerful a nešlo se tomu bránit. Zasyčel a zhluboka se nadechl. Byl to polibek.

Pak ho objala.

„Chtěla bych, abys zůstal.“ Čekal to a polil ho studený pot. Připadal si jako při zkoušení z matiky u tabule v sedmé třídě. „Abys zůstal napořád.“ Porazila ho.

Otočil se k ní prudce a přišlo to znovu. Zabodl jí oči do očí a nechal ty své, aby na sebe práskly všechno. Přečetla to. Vdechl její teplý dech a políbil ji. Ještě jednou.

Cigareta ležela na zemi zhasnutá a opuštěná, zatímco mladý pár seděl na posteli v objetí. „Jmenuju se Eva.“ Došlo mu, jaký je idiot, a objal ji ještě silněji.

Rozbrečela se.