Nokturno.net / tvorba / diskuze

Hory, keře, krajiny dnes voní krásněji.
Za dalekou mlhou je bílé údolí. Království Tříkostelí, dvě řeky se zde stékají. Jsem součástí stínu v topolové aleji. Imaginární přítel mě v mysli provází, pod kapkami deště jednou dojdem až tam, kde už nic neschází.

Na konci osamělé silnice, za hlubokým černým lesem, leží vesnice se zastávkou, na kterou už autobus nejezdí. Muž přišel na to, že pokud chce potkat pravou lásku, měl by zůstat sám sebou.
Cesta jednoho člověka nebyla napsána na papíře, šel sám svou vlastní.

Ten, který hledal, vždy našel.
Ten, jež toužil, se vždy dočkal.
Ten, kdo věřil, nebyl zklamán.