Nokturno.net / tvorba / diskuze

jednoho dne z rána
spadla hvězda k nohám mým
ani se nesmála
ani neplakala

v tom sněhu by zmrzla jistě
tak jsem ji vzal do dlaní
a ona mi místo vděku
popálila ruce

spadená z nebe hvězdo
na chvíli ozáříš město všech měst
spadená z nebe hvězdo
chtěl jsem tě chytit do dalní
vím že tě zachráním

přál jsem si bohatství, štěstí a lásku
ale ona byla dávno jinde
zmizela mi z dlaní jako vítr
někam pryč

ten pán co stál za mnou od těch dob
žil si jako král
on viděl hvězdu spadnout
a já ne

spadená z nebe hvězdo
ukaž mi prosím cestu všech cest
spadená z nebe hvězdo
tebou nechal bych se vés
tisíckrát svést

spadená z nebe hvězdo
odpusť mi prosím křivdu těch vět
spadená z nebe hvězdo
vrať se mi zpátky do dlaní
ikdyž mě popálíš

ztracená z nebe hvězdo
jednou ke mě spadneš znovu
a já tě nepustím