Diskuse k dílku: Dar nevěstce. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Jak deště spadlé na zem
stojí tu dívka na rohu ulice.
Je to děva vykopnutá ven.
Nepatří dovnitř, do světnice.
Nežebrá o almužnu lidí,
žíví se nejstarším řemeslem.
Ostatní nechcou ani ji nevidí,
vidí ji v temnu a taky ve zlém.
Ta děva není cudná však,
je to přec nevěstka Kristova.
Spočine, pak uhne tvůj zrak.
Odsoudit, že začíná od znova.
Nemá děti ani rodinu svojí.
Žije život jeden. A né dvojí.
Snaží se uživit na den vánoční,
pracuje dál, pracuje po noční.
Pak příjde poslední zákazník.
Dívenka pohlédne nahoru.
Pozvedne ruku, je to jen zvyk,
čeká peníze, ne kousek únoru.
Podá ji předmět malinký.
Nečeká na žádné záminky,
podá ji její malé hodinky,
přesýpací života hodinky
bez písku.