Diskuse k dílku: Jasmínová chvíle. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Je skoro jaro, dává se do deště.
Ještě tu voní jasmínový čaj.
Pomalu sklízím , co jsem zasela
a myslím, že mám zlomené srdce.
Proto nezamykám dveře.
Do sebe schoulená, bez lásky jsem bosá.
A zima mi jezdí prstem po zádech.
Je skoro jaro ! Lámou se ledy.
Pomalu chápu. Nelze jenom chtít.
Proto nezamykám duši.
A ptáci si pípnou cosi o hnízdech.
Něco je za duší ? Co tak touží ven ?
Je světlo v temnotách ? Chvěji se,
kdykoliv slyším, že někdo jde.
A proto nezamykám srdce.
Nerozumím. Tajemství lásky, cti a sobectví !
Kam jdeš, kam směřuješ, kam odcházíš ?
Křišťálové mlčení Prázdnoty se třpytí v mně.
Je skoro jaro. Jsem to já, kdo ví a mlčí.
A proto tu sedím – Nehybná.
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(dnes, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866