30.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 750 x | vypínač
Jen občas projde blesk nad hlavami našich spoutaných těl
Projde hlubokým údolím našich snů
A tužeb
Jež tak dobře oba známe
Jichž se obáváme možná zbytečně
Kouř ohňů posvátných nás spoutává svou mocí
Není proč utíkat
Není čeho se bát
Neb sami sebe utváříme
A sami sebe ničíme
Odvěká pravda dlící v našich srdcích
Dere se nyní na povrch
A dotvoří tak scenérii
Které dosud chyběl ten správný směr
Opravdový lesk a bída
Dokonalý stav bytí v nekonečnu
Obávejte se proto třebas toho
Co v našich očích spatříte
Chvějte se při našich dotycích
Jež kladou prsty na vaše šíje;
Jsme tím, co bylo
Je
A bude.
podzim antilistí zklamání emoce zima život humor příroda temnota beznaděj žena tma svoboda .. vzpomínka realita x strach marnost aa vyznání hrůza smrt momentka čas sex * . vztahy pocit cesta povídka sobota smutek ... krev les město poezie touha srdce deprese haiku nenávist bolest horor horror fantasy vztah sen voľný verš pocity zoufalství jen tak láska osud samota přetvářka mládí naděje erotika noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867