29.09.05 | Johanka Galatea, @, další tvorba | 1528 x | vypínač
Jsem vlastně ještě děvčátko.
Ohnivé děvčátko.
Hubená prostitutka poezie.
A vím o převeliké nedokonalosti svých veršů, ale necítím se vinna, protože je mi sedmnáct.
Nesu si na ramenou sedmnáct zelených opiček hříchu.
Každé se na krku houpe oprátka.
A mně se na krku houpe přívěsek od nejmilejšího.
Gala říkal Dalí svojí ženě.
A já na ni vždycky kdovíproč žárlila.
Lásko špinavější rukou tamté stařeny z Montmartru!
Ačkoliv věřím na osud, vlasy mám plavé už od mala.
Taky zelené oči kocoura, co mi utekl.
Eva mele maso. Eva jí jablko.
Adame!
, linkuj! 
, jagg 
realita voľný verš jen tak smutek nenávist vztah naděje . srdce pocity beznaděj momentka hrůza město haiku láska mládí svoboda horor přetvářka noc pocit marnost strach humor samota příroda zima krev sen emoce žena vztahy horror osud erotika zklamání temnota deprese bolest les tma zoufalství sobota povídka antilistí podzim aa život * vyznání vzpomínka ... cesta fantasy x čas touha poezie .. smrt sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867