29.09.05 | Johanka Galatea, @, další tvorba | 1423 x | vypínač
Jsem vlastně ještě děvčátko.
Ohnivé děvčátko.
Hubená prostitutka poezie.
A vím o převeliké nedokonalosti svých veršů, ale necítím se vinna, protože je mi sedmnáct.
Nesu si na ramenou sedmnáct zelených opiček hříchu.
Každé se na krku houpe oprátka.
A mně se na krku houpe přívěsek od nejmilejšího.
Gala říkal Dalí svojí ženě.
A já na ni vždycky kdovíproč žárlila.
Lásko špinavější rukou tamté stařeny z Montmartru!
Ačkoliv věřím na osud, vlasy mám plavé už od mala.
Taky zelené oči kocoura, co mi utekl.
Eva mele maso. Eva jí jablko.
Adame!
zklamání vztahy sobota mládí hrůza jen tak smrt zima deprese zoufalství x krev město les antilistí žena aa vyznání . erotika povídka smutek emoce nenávist sex * srdce strach horror podzim pocit naděje tma momentka horor marnost život přetvářka samota temnota noc příroda haiku touha svoboda voľný verš fantasy osud humor vztah cesta ... vzpomínka pocity láska beznaděj čas poezie sen bolest .. realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6473
autorů: 867