29.09.05 | Johanka Galatea, @, další tvorba | 1564 x | vypínač
Jsem vlastně ještě děvčátko.
Ohnivé děvčátko.
Hubená prostitutka poezie.
A vím o převeliké nedokonalosti svých veršů, ale necítím se vinna, protože je mi sedmnáct.
Nesu si na ramenou sedmnáct zelených opiček hříchu.
Každé se na krku houpe oprátka.
A mně se na krku houpe přívěsek od nejmilejšího.
Gala říkal Dalí svojí ženě.
A já na ni vždycky kdovíproč žárlila.
Lásko špinavější rukou tamté stařeny z Montmartru!
Ačkoliv věřím na osud, vlasy mám plavé už od mala.
Taky zelené oči kocoura, co mi utekl.
Eva mele maso. Eva jí jablko.
Adame!
, linkuj! 
, jagg 
bolest podzim sobota haiku svoboda zklamání cesta realita samota deprese přetvářka život příroda ... humor horror smrt pocit erotika sen hrůza temnota žena vyznání čas nenávist fantasy marnost vztah poezie tma touha zima krev pocity láska osud sex povídka voľný verš strach antilistí x zoufalství beznaděj jen tak . mládí město aa smutek srdce vztahy naděje les horor momentka * vzpomínka emoce .. noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867