Nokturno.net / tvorba / dílko

Davide!
Ze špinavého mramoru
S tváří šerednou až k pláči
S tělem
ach s tělem pustým
jak moje duše dříve

Hnusíš se mi
Cítím
ranní čaj v ústech
a ranní mlhu v límci
Když pomyslím jen
na drobný stín
co vrhá tvá brada

Vy kdo jej ctíte
Plakejte nad sebou
ráno a večer
a čtyřikrát v neděli a svátek
Protože vy jste tam nebyli
Když láska v loktech opřela se
A muž kterého miluju
se usmál