15.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1008 x | vypínač
ÚDĚL
Stokrát prokletá
v člověka zakletá
po zemi chodíváš
skrz lesy bloudíváš.
Duši máš průzračnou,
žij, dokud nezačnou
stopu tvou hledat,
pak nesmíš se nechat
chytit se do pasti,
neb skončíš v propasti
krutého bezpráví
o němž se vypráví
v legendách dávných
v příbězích vábných.
Ty stokrát byla jsi prokleta,
ale v člověka, že jsi zakleta,
neznačí konečný úděl tvůj,
naopak, ty přec máš cíl svůj!
Splň, co káže ti poslání,
naslouchej velkému volání!
Vzdej se hříček člověka,
jest tvá povinnost odvěká,
volná být, se silami
zápasit, útoky
odrazit, soky své
porazit!
sobota les krev smrt žena město horor voľný verš život noc podzim . zklamání temnota beznaděj přetvářka antilistí zoufalství srdce pocit povídka marnost osud hrůza cesta horror ... sen mládí samota poezie erotika * x strach jen tak vztahy emoce pocity smutek čas aa svoboda deprese naděje haiku humor momentka láska fantasy vyznání příroda bolest vzpomínka realita sex vztah nenávist .. touha tma zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867