21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1273 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
svoboda strach sobota bolest zklamání srdce realita město humor čas tma sex haiku žena x zoufalství horror les deprese antilistí fantasy momentka hrůza vztah poezie noc .. ... smrt podzim * erotika život marnost povídka láska samota zima pocity osud emoce jen tak smutek temnota vzpomínka mládí . touha krev příroda nenávist cesta sen voľný verš horor přetvářka vyznání naděje aa vztahy beznaděj pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867