21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1301 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
touha humor vztah pocity sobota erotika momentka žena příroda marnost sex fantasy vyznání vztahy les zoufalství tma emoce haiku aa město čas podzim srdce nenávist cesta zklamání deprese jen tak strach osud bolest láska .. horor naděje krev voľný verš x poezie pocit antilistí realita noc smutek sen život temnota mládí smrt . beznaděj svoboda přetvářka povídka samota * vzpomínka horror ... hrůza zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867