21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1312 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
povídka město hrůza x nenávist sobota fantasy žena realita marnost horror tma voľný verš svoboda zoufalství zklamání momentka bolest vyznání cesta sen podzim antilistí . horor jen tak příroda ... vztahy osud poezie erotika čas krev pocity les haiku beznaděj pocit vzpomínka přetvářka smutek touha emoce život humor zima aa vztah deprese strach naděje srdce sex láska mládí samota smrt noc temnota .. *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867