21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1317 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
sen jen tak žena podzim ... haiku . hrůza sobota nenávist x láska fantasy beznaděj horor zklamání povídka zima erotika voľný verš sex strach pocit temnota tma touha město smutek vyznání vztahy marnost krev naděje deprese mládí svoboda poezie samota noc momentka smrt aa bolest humor osud realita zoufalství vztah * srdce emoce .. pocity čas les život antilistí horror příroda cesta vzpomínka přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867