21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1330 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
krev samota sex vztah příroda srdce * realita humor jen tak pocity svoboda aa les horor antilistí cesta emoce deprese noc láska ... poezie x horror .. mládí strach přetvářka město marnost osud temnota naděje pocit zima . bolest zoufalství vzpomínka sobota tma vyznání beznaděj hrůza vztahy čas touha haiku život žena podzim smrt smutek nenávist voľný verš erotika momentka zklamání fantasy sen povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867