23.11.05 | Anemone, @, další tvorba | 1300 x | vypínač
Mládí mě svádí letět výš ke hvězdám.
Hodiny stojí a já střemhlav padám
dál ke hvězdám, v polibcích, co chutnají po malinách.
Radost, štěstí, slzy jsou jedno, letím dál ve hvězdách.
Mlhovina, prach, plyn, žádný vzduch,
zatajím dech, přivírám oči, to jak obepisuji kruh
ve výšinách, v objetích vášnivých.
Smích, jen smích po slovech bláznivých.
Tak letím dál ke hvězdám.
Snad zdáš se mi, snad já se ti zdám.
Není už čas, není prostor, není nic.
Být s tebou přeji si a nic víc.
Nemám strach, nejsou v mém srdci obavy,
těším se, až ulehneme spolu do trávy
bok po boku, zahrneš mne polibky, co tak dobře znám.
A teď, po nocích bezesných, chci lítat s tebou dál, ke hvězdám.
(Tomášovi)
... láska zoufalství poezie * marnost přetvářka srdce momentka sen . hrůza naděje svoboda beznaděj emoce město antilistí žena pocit osud bolest cesta x život pocity samota haiku jen tak fantasy horor smutek strach voľný verš .. noc deprese touha sex nenávist mládí čas vztah smrt les povídka horror krev erotika aa humor vzpomínka zklamání příroda temnota realita tma podzim sobota zima vyznání vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866