13.12.06 | lemniskata, @, další tvorba | 3206 x | vypínač
Už nemluvím, jen sípu
když říkám těm
co chodí kolem:
dejte mi trochu
lidskýho tepla
Nevidím jen mžourám
na ty co se maj rádi
co se nekonečně líbaj
na rozloučenou
Necítím jen vnímám
vzpomínku
na modrozelené oči
na něčí dlaně
které mě tak hřály
je mi zima
strčím si ruce do kapes
Neslyším jen zachytím
slabounkou ozvěnu
to někdo
před třemi tisíci
světelnými roky
vyslovil mé jméno
nedýchám už jen chraptím
z posledních sil
v bahně
ani neprosím o pomoc
asi se udusím
všechny sklopený oči
který mě zklamaly
mě nechaj
zdechnout!
, linkuj! 
, jagg 
haiku fantasy mládí naděje sen vztah nenávist zklamání deprese přetvářka čas poezie x povídka realita samota horror osud příroda město jen tak temnota humor . pocit strach noc touha aa zoufalství erotika život beznaděj krev smrt svoboda marnost pocity tma sex momentka hrůza sobota žena horor vztahy láska voľný verš zima antilistí ... podzim cesta srdce * vyznání vzpomínka smutek emoce bolest .. les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867