Nokturno.net / tvorba / dílko

Úchyl na předmluvy mluví, ticho prosím!
Jen tak mezi námi, řekla bych, že jsem se na zveřejnění těšila víc, než u  jákekoliv jiné povídky.
Jsem totiž zvědavá, co jí řeknete.
Nejen, že je zvláštní, nevím, jestli všichni pochopíte správný význam všech gest a vztahů, ale snad ano, ale také její hlavní ´kostra´ vznikla díky snu, který se mi zdál dnes. Ano, klidně se smějte, plácejte se od stehen, držte se za břicha, klidně si ťukejte do čela. Na mě ten sen ale tak zapůsobil, že jsem to prostě musela sepsat.
Ale dost už, slibuji Vám buhví co a mám první kapitolu, ze které ta skvělost zase tolik nečiší- podle mého, věčně pesimistického, názoru.

Zároveň chci- tentokrát víc, než kdy jindy- poděkovat dvěma lidem, Pižlovi a Barbellushi.
Pižlovi za to, že mě vydrřel dneska poslouchat a poradil mi, ´jak na věc´.
A Barb ellushi za beta- read (pozitivní ovšem je, že tam prý už nebylo moc chyb), ovšem hlavně jí vděčím za název. Je to v  podstatě dost obyčejné slovo, ale mě tenhle název okouzlil!
Díky Vám oběma, že mě podržíte a pomáháte mi, když vážně nevím, kudy kam!

Tak tedy, příjemné počteníčko Vám všem!