17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1352 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
, linkuj! 
, jagg 
podzim osud příroda humor samota touha vztah svoboda přetvářka les .. haiku antilistí smutek cesta zoufalství ... jen tak zklamání naděje emoce zima momentka pocit noc poezie tma sen povídka realita deprese město sobota horror x beznaděj čas vztahy strach fantasy erotika žena * krev hrůza vzpomínka smrt voľný verš život . aa temnota mládí horor vyznání pocity sex láska marnost srdce bolest nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867