17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1353 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
, linkuj! 
, jagg 
haiku humor realita momentka zoufalství zima .. sobota pocit srdce mládí jen tak smutek svoboda vztahy vzpomínka vyznání fantasy strach příroda bolest láska žena aa noc erotika emoce život antilistí nenávist vztah . x povídka cesta * naděje čas ... horror město podzim deprese marnost les smrt voľný verš tma beznaděj horor pocity temnota sen krev zklamání osud touha hrůza poezie přetvářka samota sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867