17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1378 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
, linkuj! 
, jagg 
sobota deprese noc zima smrt nenávist haiku aa momentka poezie bolest naděje vzpomínka město beznaděj osud tma krev .. horor antilistí temnota horror erotika příroda žena zklamání samota zoufalství * smutek touha fantasy čas srdce láska hrůza sex les jen tak mládí strach povídka cesta život humor vztahy podzim vyznání přetvářka svoboda marnost emoce voľný verš pocit vztah realita pocity sen ... x .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867