17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1335 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
, linkuj! 
, jagg 
srdce zklamání horor nenávist vyznání deprese sen marnost žena čas .. strach cesta mládí humor smrt vztah bolest vztahy svoboda antilistí láska samota povídka poezie jen tak les beznaděj momentka x noc haiku sobota sex * smutek emoce podzim . zima touha fantasy vzpomínka pocity horror osud ... krev život zoufalství tma temnota realita hrůza naděje erotika přetvářka aa pocit voľný verš město příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867