17.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 1232 x | vypínač
Nemohu být sám.
Osudem zde zanechán.
Bez možnsoti zvednout ze země hlavu.
Se zbytkem sebeúcty v očích.
Snad by mohlo býti lépe.
Nebo snad budu neustále cítit to samé?
Nikdo mne neobejme.
A já zůstanu jediný.
První mezi zraněnými v duši.
Poslední, jenž padne níž enž končí zem.
tma láska horror mládí sobota les podzim zima x žena haiku .. horor touha sen zoufalství cesta přetvářka poezie antilistí vztahy voľný verš krev vyznání fantasy noc vzpomínka momentka svoboda marnost humor * pocit hrůza bolest srdce osud deprese život . zklamání samota vztah aa emoce pocity temnota povídka ... strach smrt erotika jen tak realita naděje beznaděj příroda smutek sex čas nenávist město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867