Nokturno.net / tvorba / dílko

Viděla jsem spoustu padajících andělů,
ustříhaných bělostných křídel
a roztrhaných plátěných rouch.
Spatřila jsem krvavé slzy na tvářích miminek,
srdceryvný křik bez povšimnutí,
konec života na počátku.
Okusila jsem zakázanou lásku,
sama jsem jednu předávala dále,
bez pomyšlení na důsledky.
Znám hluboký bol v  zákoutích srdce,
velikou radost stejně jako smutek.
Neopomínám černočerné zlo,
výsostné dobro mezi těmi nejzapomenutěj­šími,
neutrální postoj k  věcem volajícím po činu.
Jsem více než ty a přece méně než já.
Mohu na sebe volat on i  ona,
bez rozdílu na fyziku s  příklonem k  pocitům,
trhám základy naučení.