10.03.07 | Yenny, @, další tvorba | 854 x | vypínač
Strach mi všechno nahání,
nevím co mě čeká
a to mě leká.
Snad osud mě vezme do dlaní.
Bojím se, toho co se stane,
nevím kdo mi pomůže.
Zda to vůbec někdo zmůže,
až mě život bavit přestane.
Nebojím se o sebe,
o přátele mám však strach,
že uslyším jejich poslední „ach“
a oni se dostanou do nebe
Že jejich život jen tak prolítne,
co stane se,
nenapraví se,
a mi se to vše promítne.
Strachem ochromená, polapená,
čekám co se bude dít,
jestli něco budu chtít.
Plamínky strachu popálená.
Strach se ve mně probouzí,
mou duši se snaží roztrhat,
a na černo přemalovat.
A má duše se zase roztouží.
Chtěla by se zase radovat,
na lásku se šťastně usmívat.
A neustále ji prožívat,
nenechat v sobě strach roztahovat.
A proto já a má duše s ním bojujeme,
zda se nám to povede
nebo přece jenom někomu něco provede
a rudou krev prolijeme.
sobota antilistí osud sex zima sen žena svoboda bolest humor vztahy povídka haiku zklamání deprese horror nenávist láska mládí touha jen tak samota aa horor smrt vyznání tma temnota noc poezie vzpomínka . * voľný verš podzim cesta fantasy .. realita pocity naděje ... les momentka smutek vztah přetvářka zoufalství x hrůza krev pocit život strach erotika čas beznaděj příroda emoce město srdce marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867