10.03.07 | Yenny, @, další tvorba | 855 x | vypínač
Strach mi všechno nahání,
nevím co mě čeká
a to mě leká.
Snad osud mě vezme do dlaní.
Bojím se, toho co se stane,
nevím kdo mi pomůže.
Zda to vůbec někdo zmůže,
až mě život bavit přestane.
Nebojím se o sebe,
o přátele mám však strach,
že uslyším jejich poslední „ach“
a oni se dostanou do nebe
Že jejich život jen tak prolítne,
co stane se,
nenapraví se,
a mi se to vše promítne.
Strachem ochromená, polapená,
čekám co se bude dít,
jestli něco budu chtít.
Plamínky strachu popálená.
Strach se ve mně probouzí,
mou duši se snaží roztrhat,
a na černo přemalovat.
A má duše se zase roztouží.
Chtěla by se zase radovat,
na lásku se šťastně usmívat.
A neustále ji prožívat,
nenechat v sobě strach roztahovat.
A proto já a má duše s ním bojujeme,
zda se nám to povede
nebo přece jenom někomu něco provede
a rudou krev prolijeme.
naděje podzim emoce jen tak samota vztah cesta ... horor krev fantasy žena strach zima * pocit přetvářka beznaděj město osud deprese nenávist momentka .. svoboda humor x touha zoufalství poezie sex temnota zklamání příroda horror antilistí povídka vztahy mládí život haiku sen bolest noc vyznání tma erotika smutek smrt voľný verš láska vzpomínka sobota hrůza . aa realita pocity čas les marnost srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867