Nokturno.net / tvorba / dílko

Cesta byla dlouhá. Však nebyla náročná. Vznesla se vzhůru. Místama musela plavat, aby mě neodnesl větrný proud.
Z nenadání v oblačné dáli, narodilo se město. Jeho matkou byla Mlha, jeho otcem Slunce. Podobalo se oběma. Tvář i tělo z duhy mělo.
Přitahována lanem z oslnivé krásy a magické vůně stála náhle před branou do jiného světa.
Ulice uspořádané, stěny domů perleťově hladké a lesklé. Nikde zlata, nikde stříbra, jen duhová a pískovcově bílá, i přes… vynechával mi dech nad tou vznešeností.
Lidé?!
Lidem toto město nepatřilo. Z prvního dojmu již se tak zdálo.
Přišla ke mě žena, tak čistá a nevinná jako město samo. Oči do široka otevřené, půvabně něžné i chladné. Uši zašpičatělé, vlasy dlouhé, nezanedbané. Šat!… V její róbě odrážela se velikost města, tak léhké, snad ani oděná nebyla.
Elfí královna, s tou jsem se dnes v noci seznámila.