Nokturno.net / tvorba / dílko

Ó, kostelní věži,
kostelní věžičko,
posečkej ještě chvíli,
posečkej maličko.

Posečkej se zvony,
ať ještě nezvoní.
Panenku oblékli,
ještě ji navoní.

Panenka krásná v šatech bílých,
už se plní lidmi kostel,
co to, kdo přijíždí k děvčeti?
Neznámý to posel.

Ó, kostelní věži,
kostelní věžičko,
posečkej ještě chvíli,
posečkej maličko.

Posečkej se zvony,
ať ještě nezvoní.
Panenku polil pot,
posel psaní drží a dívá se na ni.

Psaní do dlaní jí předává,
ten cizí nezvaný muž,
panenka čte a věneček k zemi padá,
věžičko posečkej, dočkáš se už.

Ó, kostelní věži,
kostelní věžičko,
posečkej chviličku,
už chybí jen maličko.

Posečkej se zvony,
ať ještě nezvoní.
Panenka odchází za milým,
za okamžik rty dovoní.

Už se rozezněly zvony,
nezní to však zvony svatební,
panenka jak její šaty bílá,
zní umíráček pohřební.