Nokturno.net / tvorba / dílko

Smutnou píseň zvon zpívá,
z kostela lidé haleni v černém kráčí,
dnes pro dvě duše nevinné,
smutné oči pláčí.

Mladou dceru mamičce pochovají,
radost jejího života jedinou,
umíráček rozléhá se
stejně jako nářek dědinou.

Malé neviňátko mladému otci do země dají,
nestihl si jej ani pochovat,
nezbývá, než smutnou vzpomínku
v srdci svém si zachovat.

Umíráček doznívá,
byla to něčí vina?
Je pozdě, už zem objímá
mamičku a jejího syna.