Nokturno.net / články

Již samotná knižka, jakmile spatříte její obálku, ve vás vyvolá obrazy dalekých plaveb a sluncem zalitého moře. Žlutý přebal s obrazem Jitřního poutníka od Ondřeje Laštůvky je vskutku působivou branou do jiného světa…

Podobně jako v předchozích kniháh se hned na počátku příběhu setkáváme s dětmi Pevensonovými – tentokráte jen s Lucinkou a Edmundem a s jejich povedeným bratránkem Eustácem Květoslavem pobudou. Tak jako my obálkou s Jitřním poutníkem se i tyto děti dostanou skrze obraz Narnijské lodi do fantastické země, aby zde společně s králem Kaspianem a jeho posádkou podnikli dobrodružnou plavbu za sedmi zmizelými pány, přáteli staré Narnie, kteří byli nuceni odplout ze země za krutovlády Kaspianova strýce Miraze (více viz předchozí kniha Princ Kaspian) kamsi na východ.

Posádka jitřního poutníka se pod vedením kapitána Diniana a kormidelníka Rhinse plaví nebrobádanými východními vodami, objevuje ostrovy a jejich roztodivné obyvatele, hlavně však putuje po stopách zmíněných ztracených pánů.

Cesta jako taková je svým způsobem převelice důležitá i pro mladého Eustáce, jenž zde poprvé potkává Aslana. Nutno říce, že setkání je to osudové a Eustáce změni k nepoznání…

Pan Lewis v knize spojuje vskutku fantastické nápady s přívětivým pohádkovým viděním a pro ty, jenž jsou ochtni hledat, zanechává na cestě Jitřního poutníka četné symboly a vzkazy. Co na tom, že často pochází z křesťanských moudrostí, když jsou míněny tak upřímně a skutečne.

Plavba jitřního poutníka je úchvatná kniha plná pestrých obrazů a slané mořské vůně. Při jejím čtení se často zasníte či zamyslíte. Avšak nutno říci, že příběh, jenž je zde vyprávěn má co dočinění s pohádkami. Proto každý, kd pohádky nesvede číst, pravděpodobně nad knihou spíše zakroutí hlavou. Ale pokud je číst dovedete, vydejte se po stopách pana Reviliana, Berna, Argoze, Mavramorna, Oktesiana, Restimara a Rhópa. Slibuji, že Vás čeká veliká cesta…