15.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1069 x | vypínač
UVÍTACÍ
Temný les tě volá, ty víš,
tvář ti bělá, vlas nezkřivíš
tvoru jedinému, jenž tě
neopustí…
Co ty mu dáš, když ti poví,
kdo tak krutě v lese loví,
kdo tam slepě bídu seje
dlouhý čas…
Dny se krátí, noc je štědrá,
vkládá tíhu na tvá bedra,
povstaň, sílu v sobě najdi
naposled…
Neochvějně zvedni hlavu,
staň se paní všeho davu,
les tě za to v pasu sevře
dočista…
Povstaň,
ještě jednou,
no tak, zkus to…
Zabolí to…
A tak kráčíš sama tiše,
o vlcích se v knihách píše,
že jsou tvory, jenž tě
neopustí…
V cáry hadrů halíš sebe,
z té hrůzy tě strachem zebe,
už víš, kdo tu bídu seje
dlouhý čas…
Rukama kol sebe máváš,
o kořeny zakopáváš,
vstaneš, sílu v sobě najdeš
naposled…
Větve se ti klaní k zemi,
jsi tu doma mezi všemi,
les tě jemně svírá v pase
dočista…
Povstaň,
ještě jednou,
no tak, zkus to…
Zabolí to…
beznaděj podzim sex x voľný verš ... pocity cesta emoce momentka sobota vztah smrt realita deprese . hrůza erotika * jen tak naděje zima krev horror svoboda město tma noc vyznání pocit čas fantasy žena sen vzpomínka horor aa humor les život antilistí láska smutek nenávist vztahy strach haiku povídka zoufalství samota .. temnota zklamání přetvářka touha příroda bolest srdce mládí osud poezie marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867