21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1271 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
podzim svoboda hrůza jen tak .. čas noc sen zima poezie humor povídka realita beznaděj ... město strach temnota les . nenávist samota příroda mládí marnost bolest přetvářka horror smrt aa haiku pocit emoce momentka život zklamání zoufalství tma sobota deprese vyznání antilistí vztah voľný verš naděje vztahy pocity srdce sex vzpomínka x fantasy erotika touha * smutek cesta horor žena láska krev osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867