21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1216 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
přetvářka naděje deprese srdce vyznání povídka poezie tma život vztahy láska humor momentka pocit smrt zima bolest beznaděj ... cesta čas vztah krev aa horor noc .. hrůza x vzpomínka erotika mládí nenávist haiku realita touha příroda samota sobota smutek jen tak zklamání emoce horror podzim antilistí osud fantasy žena voľný verš město * temnota les svoboda . pocity strach zoufalství sex marnost sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867