21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1195 x | vypínač
Stůj! A naslouchej.
Už nikam nemusíš.
(Je to tu, tichounká melodie noci…)
Tak stůj, svou dlaň mi dej.
Ten dar teď okusíš.
(Stříbrné světlo svící, a cesta do nitra…)
Otevři svou mysl dokořán.
První krok tvůj nejistý jest.
(Vánek chladný vstřícný, dolů schody vedoucí…)
Máš průvodce – hejno vran!
Už můžeš, zde jediná z cest.
Vpřed byl’s touhou hnán
a nezastaven nikým musel jít.
(Je to tu, tichounká melodie noci…)
To já mám klíče od všech bran!
A tobě z tepny své dám pít.
(Vánek chladný, dolů schody vedoucí…)
Po těch schodech sejdeš-li,
už návrat nečekej.
Tou bránou projdeš-li,
čiň vše, jen neutíkej.
V ta místa vkročíš-li,
stůj! A naslouchej…
nenávist touha pocity hrůza přetvářka osud humor cesta les zima žena příroda beznaděj sex poezie noc vztah horror erotika vyznání sobota smrt láska sen momentka zoufalství smutek marnost život realita svoboda podzim povídka vzpomínka strach město .. x bolest deprese aa srdce jen tak mládí krev ... čas horor pocit * fantasy . haiku temnota tma emoce naděje zklamání vztahy antilistí samota voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867