21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1272 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
vztah vyznání humor . mládí nenávist deprese naděje zoufalství sen realita beznaděj žena povídka zklamání horror momentka pocit vzpomínka svoboda .. erotika bolest antilistí aa jen tak fantasy horor příroda život čas temnota sex * strach samota x láska les podzim krev haiku smrt pocity smutek město vztahy hrůza noc touha přetvářka zima poezie ... tma srdce osud voľný verš marnost sobota cesta emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867