21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1217 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
smrt pocity .. horor voľný verš humor žena hrůza příroda realita naděje erotika touha bolest fantasy podzim tma cesta temnota vzpomínka sen samota poezie sex les nenávist deprese život marnost ... zklamání x jen tak sobota svoboda zoufalství vztahy mládí čas srdce haiku horror povídka město přetvářka smutek antilistí osud . strach vyznání láska * zima vztah pocit momentka beznaděj krev noc emoce aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867