Nokturno.net / tvorba / dílko

Je to bázeň
člověka jako já i ty
a spolčeni jsme jí.
Tepeme srdci spojenými,
žijeme pro své.
Patníky zdíme svou cestu,
ohlédnutí nás popouzí.
Tu jsi a já tě hýčkám.
Přivíráme víčka,
měsíc nás konejší.
Tvé prsty hřejí knoflík mé košile.
Tak rádi jsme při travnatém nekonečnu.