27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3771 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
, linkuj! 
, jagg 
podzim voľný verš realita svoboda fantasy žena vzpomínka sex naděje příroda touha haiku . smutek horror cesta noc povídka x mládí osud marnost emoce bolest deprese jen tak krev poezie erotika láska strach zklamání sobota * město přetvářka zoufalství vztah samota beznaděj momentka les .. sen vyznání temnota nenávist humor zima srdce ... pocity antilistí smrt čas vztahy aa život pocit tma hrůza horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867