Nokturno.net / tvorba / dílko

Svázala vlasy,
mazlí se s  tělem,
s  rozkoši sebelásky.

Ňadra ještě pevná,
někdo je opustil.
Nechal jí s  nimi
na cestě stát na pospas sobě.

Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.

Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o  citech,
a slunce mísí modř levandulových polí.

K  zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody,
stojí žena, co ví,
že je nahá.