16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1709 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
, linkuj! 
, jagg 
cesta humor srdce touha horor vztah voľný verš příroda emoce aa momentka naděje zoufalství * vztahy smutek pocit svoboda tma beznaděj sobota život město přetvářka žena antilistí x podzim horror temnota nenávist mládí pocity deprese strach hrůza ... . sex osud erotika vyznání zima smrt sen krev poezie láska haiku jen tak realita noc marnost .. zklamání bolest les vzpomínka samota povídka fantasy čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867