16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1602 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
... život zoufalství přetvářka vztahy naděje smrt horor vztah cesta smutek žena marnost mládí vzpomínka deprese realita čas sen bolest srdce .. beznaděj sex osud haiku humor hrůza krev les zklamání samota tma strach horror nenávist svoboda fantasy vyznání povídka sobota x * momentka touha podzim poezie pocit jen tak antilistí noc město temnota voľný verš . aa emoce zima příroda láska erotika pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6473
autorů: 867