16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1632 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
srdce erotika realita les antilistí horor pocity naděje samota podzim . osud povídka svoboda strach život cesta fantasy příroda přetvářka horror * vzpomínka krev poezie emoce voľný verš žena marnost sex město ... bolest haiku zima smrt humor sen mládí tma jen tak nenávist momentka hrůza temnota .. sobota vztahy x vyznání deprese láska beznaděj zklamání vztah touha čas pocit zoufalství aa smutek noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867