16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1761 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
, linkuj! 
, jagg 
les smrt zima cesta voľný verš krev pocity přetvářka povídka realita bolest deprese zklamání sobota čas horror vztah emoce vzpomínka x . tma sex beznaděj nenávist antilistí marnost erotika vztahy temnota * vyznání svoboda strach momentka zoufalství smutek město touha láska srdce život .. noc poezie hrůza příroda podzim aa žena samota fantasy haiku osud naděje mládí horor pocit humor jen tak ... sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867