16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1589 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
cesta povídka touha .. žena horror . sobota antilistí * pocity přetvářka noc osud zima bolest beznaděj horor vztahy deprese vyznání hrůza smrt erotika voľný verš život vztah sen mládí naděje příroda realita jen tak ... sex haiku les krev město emoce láska samota podzim temnota strach x srdce poezie smutek aa zklamání fantasy čas momentka vzpomínka svoboda pocit marnost nenávist humor zoufalství tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867