23.04.07 | Silwin, @, další tvorba | 1856 x | vypínač
Každý večer Vítkovicema kráče
vím, že hraju si na hazardního hráče.
Sledujou mě jak vlastní stín,
nebál bych se býti skin.
Ale já nemám ani slzný sprej,
už jdou po mně… Co je?? Hej!!!
Šlohli mi šrajtofli, mobil i klíče od kvartýru.
Do prdele, proč zrovna já? A navíc na Náměstí míru.
Já to seru, už s černými nebudu kamarád,
budem si teď na kočku a na myš hrát.
Příště tu půjdu už jenom s kyjem,
abych vám ukázal, jak spolu žijem!
aa nenávist vztah emoce . samota láska podzim sen bolest město temnota jen tak horor zklamání smrt čas sex realita tma příroda marnost naděje momentka žena přetvářka erotika mládí .. život beznaděj osud svoboda srdce vztahy voľný verš fantasy antilistí ... deprese humor povídka zoufalství cesta x zima pocit krev vzpomínka horror noc pocity * hrůza touha strach haiku vyznání smutek les sobota poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866