Nokturno.net / tvorba / dílko

Každý večer Vítkovicema kráče
vím, že hraju si na hazardního hráče.
Sledujou mě jak vlastní stín,
nebál bych se býti skin.
Ale já nemám ani slzný sprej,
už jdou po mně… Co je?? Hej!!!

Šlohli mi šrajtofli, mobil i  klíče od kvartýru.
Do prdele, proč zrovna já? A  navíc na Náměstí míru.

Já to seru, už s  černými nebudu kamarád,
budem si teď na kočku a na myš hrát.
Příště tu půjdu už jenom s  kyjem,
abych vám ukázal, jak spolu žijem!