23.01.08 | Deever, @, další tvorba | 2308 x | vypínač
Kdo jste, že mě soudíte?
Mrchy, lháři, pokrytci.
Už máte mě, už víte vše!
Co chcete víc, hranici?
Ano, ano, spalte mě.
Přiložte s úsměvem na líci.
Nešpiní popel? To snad ne!
Rychle prostředek čistící.
Vydrhni pravdu, ponechej lež,
schovej se za prázdnou povinnost.
Vymysli omluvu, vymysli, než
stane se z prosté nouze ctnost.
Oheň už hoří, plápolá tiše,
ruce za zády, přes hlavu šátek,
kdo se tu koří a kdo žije v pýše?
Každý si chrání jen vlastní zadek.
Budiž toto smutným povzdechnutím nad nadčasovostí některých lidských druhů a poctou básníkovi z nejlepších, Francoisi Villonovi.
jen tak naděje sen povídka zklamání bolest horror vyznání ... * vzpomínka vztahy strach horor noc . les vztah život příroda nenávist láska antilistí voľný verš svoboda marnost temnota sex samota pocit haiku tma čas zoufalství pocity sobota zima hrůza beznaděj aa emoce erotika fantasy .. touha mládí město momentka podzim přetvářka deprese cesta osud poezie smrt smutek žena humor krev x srdce realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866