23.01.08 | Deever, @, další tvorba | 2371 x | vypínač
Kdo jste, že mě soudíte?
Mrchy, lháři, pokrytci.
Už máte mě, už víte vše!
Co chcete víc, hranici?
Ano, ano, spalte mě.
Přiložte s úsměvem na líci.
Nešpiní popel? To snad ne!
Rychle prostředek čistící.
Vydrhni pravdu, ponechej lež,
schovej se za prázdnou povinnost.
Vymysli omluvu, vymysli, než
stane se z prosté nouze ctnost.
Oheň už hoří, plápolá tiše,
ruce za zády, přes hlavu šátek,
kdo se tu koří a kdo žije v pýše?
Každý si chrání jen vlastní zadek.
Budiž toto smutným povzdechnutím nad nadčasovostí některých lidských druhů a poctou básníkovi z nejlepších, Francoisi Villonovi.
smrt beznaděj vzpomínka * realita cesta horor zoufalství samota vyznání fantasy les vztah emoce temnota poezie sen zima pocit nenávist hrůza ... přetvářka .. srdce smutek vztahy sex touha antilistí deprese noc čas erotika město momentka osud žena láska příroda podzim jen tak bolest sobota mládí haiku aa povídka humor život naděje pocity . tma voľný verš krev zklamání marnost svoboda horror strach x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867