04.10.10 | Herr Medvěd, další tvorba | 2924 x | vypínač
Vítr fouká z lesů;
bdím v posteli
z tvé kůže a
směju se proudu
času jenž mě
obtéká. Bolest
ran otevřených již
nevnímám, klidně do
nich přisypávej sůl,
Osude, stejně se ti
vysměju do tváře -
uvidíš, to Já budu sedět
na tvé hrudi a
krmit se tvým masem!
Vyvolen Bohy, které
jsem ve svém hněvu
nekonečném
povraždil, v tvém
náručí
nakonec
spočinu, drahoušku...
...nitě se
roztrhají a Tři, jenž
předou, lehnou
popelem; před koncem
světa spatříš, co
já viděl nespočetně
krát již
dnes...
zoufalství nenávist žena město ... vyznání erotika svoboda humor vzpomínka sen .. vztahy poezie smrt horor * srdce deprese podzim povídka horror sobota cesta emoce mládí zklamání osud marnost pocit momentka přetvářka noc pocity voľný verš naděje láska realita zima život hrůza fantasy příroda haiku tma beznaděj antilistí x aa čas bolest temnota sex strach les smutek vztah touha jen tak . krev samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867