Nokturno.net / tvorba / dílko

Jedním tahem jedním dechem
kreslím růži pichlavou,
les, kde roste voní mechem,
motýl krouží nad hlavou.

„Copak růže v lese rostou?“,
kladu větru otázku;
odpoví mi větou prostou
a to z mýho obrázku.

Beru další tužku věrnou,
fantazii nehrotím…
Při tom nemám mysl černou,
a co bude, nezkrotím.

Venku může pršet, bouřit,
to mně nijak nevadí,
až mé srdce bude toužit
obraz můj ho pohladí.