Nokturno.net / tvorba / dílko

Jedna malá slza v bolestech se zrodila.
Drala se po hladké tváři,
pak dopadla na rozpálená ňadra;
v nich zmítal se plamen, jež toužil
ještě jednou ho spatřit...

... cítit dotyk jeho rtů na svých...
Má ústa teď vnímají jen slanost vlastních slz...

Proč mě to tak bolí? S každou slzou odchází kus mého srdce snad,
ale pro něj slzy neznamenají nic.

Tak jedna zraněná dívka si do polštáře pláče
až je z jejich slz potopa.
Bolí ji marnost, ví, že svého Noe nespatří víc...