Nokturno.net / tvorba / dílko

(30.1.2006 – 5. část básně Nina)

Jak tu takhle postáváš
ve dveřích svého bytu
krásné rudé pyžámko...
Smím vypustit tu známou větu?

Přes všechno, co nás váže,
přes všechno, co nás trhá,
v tuto denní dobu tady
časem se jen mrhá

Zatnu do Tě drápy,
servu rudé oblečky,
hodím si Tě přes rameno
zabalenou do dečky

A pak přes to všechno, co nás trhá,
i přes ten čas, kterým se tak mrhá,
i přes ty rány, i přes ten pud pouhý,
zbyde jen naše lůně plné touhy...