06.03.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 732 x | vypínač
(2.3.2006 – 9. část básně Nina)
Odlesk zimního sluníčka
toho ostýchavého, co dlouho bdělo
metá mi prasátka na víčka.
Někdo tluče na mě, co bys srdce? Co bys chtělo?
Hravě polapíš ho. Teď tluče ještě víc!
Vlasy se Ti lesknou, tančí v jarním závoji
a když mi Tvé rty šeptají: Nebojím se nic.
Já pevně sevřu Tě, sami ve Tvém pokoji.
Rané jaro pučí za okny se svěžestí
a my jsme pány drobných lidských neřestí
, linkuj! 
, jagg 
horror . život vztahy x svoboda zklamání povídka tma beznaděj pocit cesta láska zima vyznání krev zoufalství haiku srdce antilistí strach temnota samota sex touha naděje přetvářka sobota osud noc podzim aa příroda mládí vztah sen bolest žena jen tak čas emoce vzpomínka nenávist hrůza realita smrt smutek les momentka voľný verš deprese .. město * marnost humor pocity erotika horor poezie ... fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867