06.03.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 733 x | vypínač
(2.3.2006 – 9. část básně Nina)
Odlesk zimního sluníčka
toho ostýchavého, co dlouho bdělo
metá mi prasátka na víčka.
Někdo tluče na mě, co bys srdce? Co bys chtělo?
Hravě polapíš ho. Teď tluče ještě víc!
Vlasy se Ti lesknou, tančí v jarním závoji
a když mi Tvé rty šeptají: Nebojím se nic.
Já pevně sevřu Tě, sami ve Tvém pokoji.
Rané jaro pučí za okny se svěžestí
a my jsme pány drobných lidských neřestí
, linkuj! 
, jagg 
zklamání noc poezie fantasy emoce zima strach jen tak marnost město čas x vztah touha sen les život vyznání sex aa tma žena haiku momentka vzpomínka krev svoboda smutek bolest . cesta realita * voľný verš nenávist podzim beznaděj láska deprese sobota temnota povídka smrt příroda zoufalství hrůza osud srdce antilistí humor naděje ... vztahy přetvářka erotika samota horor .. pocity horror pocit mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867