06.03.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 665 x | vypínač
(2.3.2006 – 9. část básně Nina)
Odlesk zimního sluníčka
toho ostýchavého, co dlouho bdělo
metá mi prasátka na víčka.
Někdo tluče na mě, co bys srdce? Co bys chtělo?
Hravě polapíš ho. Teď tluče ještě víc!
Vlasy se Ti lesknou, tančí v jarním závoji
a když mi Tvé rty šeptají: Nebojím se nic.
Já pevně sevřu Tě, sami ve Tvém pokoji.
Rané jaro pučí za okny se svěžestí
a my jsme pány drobných lidských neřestí
* vyznání aa vzpomínka antilistí město čas samota horror touha cesta deprese ... zima vztahy bolest strach marnost haiku realita momentka zoufalství sobota tma poezie podzim krev příroda hrůza osud jen tak beznaděj vztah noc svoboda humor naděje láska .. život pocit fantasy sen x smrt zklamání pocity přetvářka horor erotika . emoce les smutek žena nenávist srdce povídka temnota mládí voľný verš sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867