Nokturno.net / tvorba / dílko

Budeme se milovat v  ledových dnech.
Snad hvězdy nám posvítí,
sníh ustele bílé lože svatební
a mlha večerní mi jemný závoj utká.

Budeme se líbat v  mrazivých ránech.
Na okna nakreslí Mistr svůj ledový květ,
havran pročeše mi dlouhé tmavé vlasy
a pod křídlo schová můj nezhojený stesk.

Budeme se uspávat pod skalním převisem.
Na pohozeném kabátě toho Bezejména
s  mrazivou písní tě ukolébám k  snění.
Já, která miluji nadevše nové rozednění.