11.04.08 | Falllen, @, další tvorba | 4016 x | vypínač
Jako růže na hrobě lásky,
krev zpřetrhala naše svazky.
Přišla ta, jenž si nevybírá,
v mé duši po ní zbyla černá díra.
Sečetla naše dny
a bylo jich tak málo,
stále si nepřestávám přát,
aby se mi to jen zdálo...
Den za dnem, ráno co ráno vstávám
a osudu se vzpouzet nepřestávám.
Neptal se a Tebe mi nelítostně vzal,
jen hořkou vzpomínku za sebou zanechal.
Odešlas mi a nedala ni sbohem,
Teď skláním se tu nad Tvým hrobem.
Srdce mě pálí jak jehla zabodnutá v kůži,
na desku z mramoru Ti dávám rudou růži.
Ta růže dělí nás teď od jednoho stolu,
už nikdy nebudeme spolu.
v duši je prázdno od svítání do svítání,
jiskřička v očích vyhasla k nepoznání...
Scházíš mi lásko…...
Scházíš víc, nežli dokážeš si představit.
Už nejsme my, jen já a Ty,
kéž dokázal bych ten čas tenkrát zastavit...
zima antilistí deprese bolest sen vztahy zklamání * poezie nenávist tma realita samota beznaděj touha cesta x smrt povídka žena čas momentka erotika zoufalství osud vzpomínka vyznání pocit příroda sex láska fantasy město srdce emoce voľný verš pocity .. hrůza aa život strach krev noc humor svoboda vztah smutek horor les naděje temnota horror sobota marnost . mládí jen tak ... podzim přetvářka haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866