Nokturno.net / tvorba / dílko

Oči jsou bránou do duše,
alespoň se to tak říká.
Ale řeknou mi Tvé oči vskutku vše?
Zavedou mě do Tvého nejniternějšího nitra?

Někdy jsou veselé a opravdově září,
vejdou se do nich tisíce malinkatých hvězdiček.
Úsměv na Tvé tváři to ještě podtrhne.
Je důkazem Tvé radosti, kterou mám tak rád.

Jindy jsou sklíčené a smutné,
nemají žádnou jiskru, ani lesk.
Sklopené k zemi a bez života,
občas ukápne i nějaká ta slzička...

Ale poví mi výraz v Tvých očích skutečně všechno?
Prozradí mi, jak se cítíš, co vlastně prožíváš?
O tom se mohu jen vnitřně dohadovat.
Vidíš, také nevíš na co v tu kterou chvíli myslím...

Tvrzení "já Tě znám" je pouhopouhé rouhání.
Jeden ve druhém se hledáme v podstatě celý život.
A poznat toho druhého opravdu úplně,
na to lidský život vážně nestačí...