31.01.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 1864 x | vypínač
Vyrůstali jsme spolu,
od malička jsem tě chránil,
vše ubíhalo tak pomalu,
až jeden okamžik vše přizabil.
Náhle se zrodila,
jako záblesk Luny,
na dlouho nás rozdělila,
stékají po ní naše slzy.
Rozbíhám se prudce,
vím ,co mám dělat,
narážím do zdi trpce,
až se beton začal rozpadat.
Ruce sedřené do krve,
bolest plně ignoruji,
má zlost vyvrcholí teprve,
v boření bariéry pokračuji.
Náhle spatřil jsem tě,
mého mladšího bratra,
poprvé do dlaní vzlykat tě,
smál jsem se z patra.
Náraz tvé hlavy o hruď mou,
mi dech z plic vyrazil,
má duše zahrála strunou,
svůj strach navždy porazil.
Nahnul jsem hlavu k tvému uchu,
věděli jsem ,že to uznáme,
zašeptal jsem pouze tvému sluchu,
"Vždy se opět setkáme!..."
x fantasy beznaděj noc pocit horror . přetvářka vzpomínka jen tak sen emoce deprese pocity strach aa mládí život haiku temnota hrůza antilistí zima bolest smutek voľný verš ... realita vztahy podzim vztah .. sex les poezie srdce horor nenávist tma sobota humor krev láska zklamání naděje smrt žena marnost osud erotika touha čas svoboda povídka cesta samota momentka * příroda zoufalství město vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14759
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6366
autorů: 861