18.10.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 3110 x | vypínač
Každý z nás hraje hru,
ve které nemá šanci vyhrát,
lanka smrti prudce pnu,
mohu se ti vysmát.
Nikdy neví, kdy tu hru ukončit,
tím si sami do hrobu tlučou,
svou pouť a štěstím zakončit,
nikdo nedá šanci druhou...
Ne! Nechci se zamilovat!
Protože já už dávno miluji...
Temnota se mne začne zmocňovat,
Ne! V chladu stále nocuji...
Hříšná hra se pro ten pocit hraje,
abych o něm mohla stále snít!
Vítr chladný kolem vlaje,
Mé srdce nechám žalem stít...
osud poezie cesta noc jen tak horor čas příroda sex mládí vyznání krev bolest deprese touha zoufalství momentka samota láska marnost sobota vztah strach x vztahy svoboda sen .. život podzim . vzpomínka antilistí les voľný verš emoce zklamání zima tma fantasy realita srdce aa erotika přetvářka nenávist povídka haiku naděje beznaděj * smrt smutek ... humor temnota pocit pocity žena hrůza horror město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867