02.08.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 2104 x | vypínač
Býval jsem normální,
Milující manžel a otec,
Vše bylo perfektní,
Než snu zazvonil zvonec.
„Tak nechme otce zemřít!“
Řekl jsem si s nenávistí,
Všechnu lidskost rozepřít
A otevřít prameny krutosti.
„Nikdy mi jí neukradne!“
Nepřestane v myslí znít,
Duše konečně uvadne…
„Nechte tu bestii jít!!“
aa svoboda fantasy žena naděje přetvářka pocity láska sen povídka hrůza haiku vztahy beznaděj * zima temnota momentka les emoce zklamání samota zoufalství smrt město jen tak cesta strach marnost vzpomínka sobota krev mládí pocit . antilistí srdce čas .. voľný verš ... humor vztah horror deprese realita touha osud podzim nenávist vyznání smutek erotika tma x život sex noc příroda poezie bolest horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14759
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6366
autorů: 861