Nokturno.net / tvorba / dílko

Až nahoru do oblak
do oblak kovových
vylétnou tvé šípy potřísněné.
Tak jako vodopád
vodopád na poušti
dopadnou do řeky rozběsněné.
Zavolej na hada
hada co má tě rád
tak jako já ale obráceně.
Ovine tvé tělo
tělo tvé posvátné
závojem příslibů omámeně.
Proč jen ty tolik sníš,
sníš a jsi v zakletí,
na víčkách půlnoční políbení?
Bude to asi tím,
tím, co už dávno víš,
že nejsi v mém srdci k nalezení.